"Již více času nebude."
(Zj 10,6)
Bible a zdraví

"... Neboť já jsem Hospodin, já tě uzdravuji."
(Ex 15,26)               


"Těsná je brána a úzká cesta, která vede k životu, a málokdo ji nalézá."
(Ježíš, Mt 7,14)







Návštěvní kniha
Kontakt
bibleazdravi@o2active.cz





Jste . návštěvník


Malý kurz Bible
Končí smrtí vše?

V Bibli neexistuje zmínka o přirozené nesmrtelnosti člověka (duše) - kromě tvrzení satana.

Naproti tomu všechny pohanské národy věřili v nesmrtelnost a stěhování duší. Typickým příkladem byl řecký filosof Platón.

Tato pohanská filosofie se žel dostala během středověku i do křesťanství.
Bible hovoří o možnosti (svobodná volba) věčného života ve spojení s nesmrtelným Bohem, nebo o věčné smrti (ne věčném trápení) v případě odmítnutí (svobodná volba) tohoto spojení.

Celý náš současný život je o tom, kterou možnost si pro věčnost zvolíme.
Nejen slovy či zápisem v církevní matrice, ale především svým životem potvrzujícím či popírajícím naše vyznání.


1.Mojž.2,7 - ekumen.překlad:
"I vytvořil Hospodin Bůh člověka, prach ze země, a vdechl mu v chřípí dech života. Tak se stal člověk živým tvorem."

- kralic.překlad (doslovnější):
"I učinil Hospodin Bůh člověka z prachu země, a vdechl v chřípě jeho dchnutí života, i byl člověk v duši živou."

Technicky řečeno:
duše je funkce ducha a těla.

tělo (prach země) + duch (Boží dech) = duše živá (živý tvor, konkrétně člověk).

Bůh používá hmotu země - nic odjinud. Z chemického hlediska se člověk o hmotnosti 70 kg skládá zhruba z 45 kg vody, 14 kg bílkovin, 7 kg tuku, 3,5 kg soli, 0,5 kg uhlovodanů. (Někdo spočítal, že je to celkem asi za 150,- Kč ;-))

Bůh z této mrtvé hmoty ztvárňuje tělo člověka, oživuje je svým dechem a výsledkem je živý tvor - člověk. Ono Boží "dchnutí", dech, hebrejsky "pneuma" či-li duch
- je všeobecným principem života všech živých tvorů, včetně zvířat.

Tak že, vyjádřeno matematickou rovnicí:

                TĚLO + DUCH = DUŠE

Všimněme si, že je přesnější říct, že

"člověk je duše",
než
"člověk má duši"

Volnější ekumenický překlad už také překládá kralický výraz "duše živá" jako "živý tvor".

Skut.2,41 - kralic. překl: "Tedy ti, kteříž ochotně přijali slova jeho, pokřtěni jsou, a připojilo se k nim ten den duší okolo tří tisíců."
- ekumen.překl.: "Ti, kteří přijali jeho slovo, byli pokřtěni a přidalo se k nim toho dne na tři tisíce lidí."

Bible tedy říká, že DUŠE = ŽIVÝ ČLOVĚK. (viz též Jer.52,29-30)


Duch jako princip života

Skut.17,28: "Neboť v něm žijeme, pohybujeme se,..."

Nemáme vlastní nesmrtelnost. Citovaný verš ukazuje na princip života - jsme plně závislí na živém Bohu. Tento zákon byl vědecky potvrzen Pasteurem a dodnes nebyl vyvrácen: "Život jen ze života!" Tím spojovacím prvkem naší závislosti na živém Bohu je duch, ono dchnutí jako princip života.

Lila K
1.Mojž.7,15.22: "Vešli k Noemu do archy vždy pár po páru ze všeho tvorstva, v němž je duch života.... Všechno, co mělo v chřípích dech ducha života, cokoli bylo na suché zemi, pomřelo."

Vidíme, že tento princip života je stejný pro každého živého tvora, nejen pro člověka.

Kazatel 3,19-21: "Vždyť úděl synů lidských a úděl zvířat je stejný: Jedni jako druzí umírají, jejich duch je stejný, člověk nemá žádnou přednost před zvířaty, neboť všechno pomíjí. Vše spěje k jednomu místu, všechno vzniklo z prachu a vše se v prach navrací. Kdo ví, zda duch lidských synů stoupá vzhůru a duch zvířat sestupuje dolů k zemi?"

Z hlediska principu života - ducha (dchnutí) - je na tom člověk stejně jako zvíře. To však neznamená, že máme pro Boha stejnou hodnotu. Vždyť Bůh všechno na zemi včetně zvířat stvořil pro člověka, který je "korunou stvoření". O všem ostatním čteme, že Bůh to stvořil svým slovem. Prostě "řekl a stalo se". Stvoření člověka však věnoval nejvyšší péči a stvořil jej vlastníma rukama. Jen o člověku řekl, že bude k jeho obrazu a podobě. Dal člověku schopnost jej hledat a poznávat.


Jedině Bůh je nesmrtelný

1.Tim.6,16: "On (Bůh) jediný je nesmrtelný a přebývá v nepřístupném světle;..." Kralický překlad: "Kterýž sám má nesmrtelnost, a přebývá v světle nepřistupitelném,..."

Nesmrtelnost má jedině Bůh.
Nikde v Bibli není psáno, že člověk má nesmrtelnou duši. Naopak - Bible přímo praví, že duše je smrtelná:

Jób 36,14: "Proto zemře jejich duše v mládí a jejich život skončí se zasvěcenci smilstva."

Ezech.18,4.20: "....Zemře ta duše, která hřeší.... Duše, která hřeší, ta umře;..."

Žalm 22,30: "Všichni tuční v zemi,... všichni, kteří sestupují v prach, musí před ním padnout na kolena; a jejich duše si život nezachová."
Věčný život je možný jen vázaný na Boha, který jediný je nesmrtelný a je možné jej získat jen na základě Božího rozhodnutí.

Řím. 2,6.7. - kralický překl.: "Kterýž odplatí jednomu každému podle skutků jeho. Těm zajisté, kteříž trvajíce v dobrém skutku, slávy a cti a nesmrtelnosti hledají, životem věčným"

Člověk nemá nesmrtelnost, ale hledá ji. Jestliže něco hledám, pak to nemám. Je rozdíl mezi nesmrtelností a věčným životem. Nesmrtelnost má jedině Bůh, který nabízí věčný život všem, kteří tuto nabídku přijmou. Žel, většina lidí odmítá. Raději spoléhají na iluzi vlastní nesmrtelnosti. Věčný život je výsledek věčného spojení s nesmrtelným Bohem.

Učení o rozdělení člověka na smrtelnou část (tělo) a nesmrtelnou část (duši), není podle Bible, ale podle Platóna!


1.Mojž.3,19: "V potu své tváře budeš jíst chléb, dokud se nenavrátíš do země, z níž jsi byl vzat. Prach jsi a v prach se navrátíš."

Smrt je obrácený proces stvoření. Když Bůh odejme dech (dchnutí - princip života), tvoje existence končí. Tělo - hmota (prach země) se vrací do země.

Kazatel 12,7: " A prach se vrátí do země, kde byl, a duch se vrátí k Bohu, který jej dal."

Zde máme vzorec smrti, tak jako v 1.Mojž.2,7 byl vzorec života. Je to jednoduchá matematická rovnice:

Rovnice života:

TĚLO + DUCH = DUŠE

Rovnice smrti:

TĚLO = DUŠE - DUCH

Je tedy jasné, že duch, který se vrací k Bohu, není žádná nesmrtelná duše, ale ten všeobecný princip života. K Bohu se vrací duch každého člověka, i toho, který nakonec zahyne věčnou smrtí.
Člověk (duše živá) je výslednice spojení těla a ducha (dchnutí). Jestliže je toto spojení přerušeno, tak člověk nikam neodchází, ale prostě přestává existovat. Můžeme si uvést příklad:

žárovka + el. proud = světlo
tělo         + duch         = živá duše

Když přerušíme proud, nebo rozbijeme žárovku, světlo mizí (nepřemístilo se do vedlejší místnosti).
Podobně - když dojde k přerušení spojení ducha a těla, náš život (naše duše) - až do okamžiku vzkříšení - končí (neodchází např. do očistce či jiného těla, ale "je s Kristem skryt v Bohu" (Kolos. 3,3-4) - uvidíme dále).

Tak je tomu tedy s člověkem. Smrtí - oddělením ducha od těla, nebo zničením těla - končí (dočasně) existence člověka.


Co z toho plyne?

Žalm 146,4: "Jeho duch odchází, on se vrací do své země, tím dnem berou za své jeho plány."

Z člověka nic dál nepřežívá. Zaniká celý, vč. myšlení a citů. Zatímco život a vědomí je následek jednoty - spojení ducha s tělem, Bible nikde nic nenaznačuje, že lidský duch má moc nezávislého vědomí, inteligence, emocí, vnímání, vzpomínek či vůle - nezávisle na spojení s tělem.

Kazatel 9,10: "Všechno, co máš vykonat, konej podle svých sil, neboť není díla ani myšlenky ani poznání ani moudrosti v říši mrtvých, kam odejdeš." Kralic. překlad říká "... v hrobě, do něhož se béřeš."

Po smrti už člověk nemůže nic změnit! Končí jakákoliv možnost jeho projevu. Nic nevidí, neslyší, nic neví, ... nemůže se za nikoho přimlouvat ... Vidíme, že
očistec je klamná naděje - stejně jako reinkarnace.

Lila K, 2012
.


Po tom, co jsme si řekli, se nabízí otázka: Končí-li smrtí vše, proč být věřící?
Ta "rovnice smrti" (Kazatel 12,7), jak jsme četli výše, není zcela přesná. Nepopisuje ještě jednu důležitou skutečnost, související s naším životem a smrtí. Po smrti přece jen něco zůstalo:

Kolos. 3,3-4: "Zemřeli jste a váš život je skryt spolu s Kristem v Bohu. Ale až se ukáže Kristus, váš život, tehdy i vy se s ním ukážete v slávě."

Po smrti přece jen něco zůstalo - informace o nás - vše, co se týká naší osobnosti, naše úspěchy i "kopance" v životě. A tyto informace, neboli naše identita, zůstávají skryty s Kristem v Bohu. Někde v "Boží paměti".

Celá "rovnice smrti" tedy vypadá nějak takto:
Duše - duch = tělo + identita

Tato identita či osobnost je něco, co se vytvářelo během našeho života. A to jsou důležité informace pro vzkříšení.

Bible nehovoří o nesmrtelné duši, ale velmi často hovoří o vzkříšení. Jeden kybernetik, člověk přísně logického myšlení, když poznával tuto pravdu Bible, prý nadšeně zvolal:

"Vzkříšení je možné, stačí zachovat informace!"

A Bůh tyto informace o každém člověku má! Vzkříšení nastane při Kristově návratu. V mezidobí, od smrti do vzkříšení, člověk dočasně přestává existovat. Proto Bible často přirovnává současnou smrt (stav po smrti) k hlubokému spánku, ze kterého bude probuzení.


Bible přirovnává smrt k spánku

Skut. 7,60 - kralický překl.: "A poklek na kolena, zvolal hlasem velikým: Pane, nepokládej jim toho za hřích. A to pověděv, usnul v Pánu."

Volnější ekumen. překlad říká: "...To řekl a zemřel."

Více než 50x je v Bibli smrt přirovnána ke spánku, protože spánek je jen dočasný stav, který nese slib jistého probuzení. V hlubokém bezesném spánku člověk nic neví, neuvědomuje si svou existenci, nevnímá čas. Jestli bude v hrobě ležet 3 tisíce let, nebo jen 3 dny, v obou případech to pro něj bude stejný okamžik. Jako by se ráno probudil ze spánku. Toto je nejjednodušší, nejpozitivnější a nejvíce potěšitelný způsob myšlení na smrt. Subjektivně je moment smrti momentem vzkříšení (proto Filip.1,23), ale
objektivně uplynulo x roků.

Jan 11,11-14: "To pověděl a dodal: "Náš přítel Lazar usnul. Ale jdu ho probudit." Učedníci mu řekli: "Pane, spí-li, uzdraví se." Ježíš mluvil o jeho smrti, ale oni mysleli, že mluví o pouhém spánku. Tehdy jim Ježíš řekl: 'Lazar umřel.'"

Pán Ježíš to říká jasně: Lazar usnul - rozumějte zemřel. "Ale jdu ho probudit" - rozumějte vzkřísit. Bible mluví o smrti jako o spánku, který bude přerušen druhým příchodem Krista. Toto probuzení Bible nazývá vzkříšení. Lazarovo vzkříšení je předobrazem konečného vzkříšení z mrtvých při návratu Krále vesmíru.


Vzkříšení - jasné poselství Bible

A napíšeme si poslední rovnici:

Rovnice vzkříšení:

tělo + duch + identita =

Tělo - nové, dokonalé tělo vyššího řádu, bez jakéhokoliv poškození. Bible říká, že "slepí prohlédnou, kulhaví poskočí, ...".
Identita - informace z Božího "sejfu" o mé osobnosti.
Duch - Bůh opět použije ono dchnutí, princip života, - nyní již věčné napojení na nesmrtelného Boha, zdroj života.
- ne nějaký nový člověk, ale já, Jan Červinka, Karel Nováček, Anna Marková, ...

Tělo vzkříšených není tělem, ve kterém zemřeli. To bychom ani nechtěli. Nezáleží tedy na tom, jakým způsobem jsme pohřbeni, zda do země, či spáleni.

Ještě alespoň jedno místo v Bibli o vzkříšení:

Jan 5,28-29: "Nedivte se tomu, neboť přichází hodina, kdy všichni v hrobech uslyší jeho hlas a vyjdou; ti, kdo činili dobré, vstanou k životu, a ti, kdo činili zlé, vstanou k odsouzení."

Žijeme v "době konce" - těsně před 2.příchodem Krista. To, že Kristus se vrátí v moci a slávě jako Král vesmíru - to říká pevné
prorocké slovo. To je pravda, 1500 krát potvrzená ve SZ, víc jak 300 krát v NZ.

Řekněte mi: Proč se má Pán Ježíš vracet pro svůj lid, když - podle učení některých církví - je tento Boží lid už v nebi? Proč odsoudit hříšné, když podle tohoto učení jsou již v pekle? Proč přijde "soudit živé i mrtvé", když podle stejného učení mají odplatu hned po smrti? Ne, to nesedí!

Lila K, 2011


Odplata teprve přijde

Jan 12,48: "Kdo mě odmítá a nepřijímá moje slova, má, kdo by jej soudil: Slovo, které jsem mluvil, to jej bude soudit v poslední den."
Přesnější kralic.překlad: "... jej souditi budou v nejposlednější den."

2.Tim. 4,7-8: "Dobrý boj jsem bojoval, běh jsem dokončil, víru zachoval. Nyní je pro mne připraven vavřín spravedlnosti, který mi dá v onen den Pán, ten spravedlivý soudce. A nejen mně, nýbrž všem, kdo s láskou vyhlížejí jeho příchod."

Skut. 2,29.34: "Bratří, o praotci Davidovi vám mohu směle říci, že zemřel a byl pohřben; jeho hrob tu máme až dodnes....David nevstoupil na nebe ..."

O Davidovi je někde psáno, že to byl "muž podle Božího srdce", bude tedy spasen. Čteme však o něm, že je dosud v hrobě, že v nebi bude až po vzkříšení. (Viz k tomuto ještě Žid.11,32.33.39.40.).
Luk.14,14: ".... ale bude ti odplaceno při vzkříšení spravedlivých."

1.Korint. 15,23: "... potom při Kristově příchodu vstanou ti, kdo jsou jeho." Ti, kteří jsou Kristovi, budou tedy "potom" žít věčně s ním, ale dnes ještě nejsou v nebi, jsou v hrobě.

Mat.16,27: "Syn člověka přijde v slávě ... a tehdy odplatí každému ..." Člověk nedostává odplatu za své činy při smrti, ale při vzkříšení - při 2. příchodu Krista.

Luk. 10,14: "Ale Týru a Sidónu bude na soudu lehčeji než vám." I lidé dávno zesnulí ještě stále čekají na svou odplatu.

Zjev. 22,12: "Hle, přijdu brzo, a má odplata se mnou; odplatím každému podle toho, jak jednal."

Ano, je to zcela zřejmé. Spravedlnost teprve přijde ke slovu! Již brzy - při Kristově návratu podle jeho zaslíbení.


Kazatel 9,5-6: "Živí totiž vědí, že zemrou, mrtví nevědí zhola nic a nečeká je žádná odměna, jejich památka je zapomenuta. Jak jejich láska, tak jejich nenávist i jejich horlení dávno zanikly a nikdy se již nebudou podílet na ničem, co se pod sluncem děje."

Na různých místech biblického kontextu poznáváme zcela jasně pravdu o stavu člověka po smrti. "Mrtví nevědí zhola nic", nemají podíl na ničem, co se děje pod sluncem, jakoby spali hlubokým spánkem ze kterého budou probuzeni v nejposlednější den.

Když tedy nic neví, "zaniklo jejich myšlení", jak se mohou za někoho přimlouvat, radovat se v nebi, či trpět v očistci nebo pekle?!

Boží slovo varuje před spoléháním se na ještě nějakou možnost po smrti, jako je např. reinkarnace, nebo zcela nebiblický "očistec", na který tolik křesťanů bláhově spoléhá.

Ještě nám zbývá odpovědět jednu důležitou otázku:
Jak do toho zapadá spiritismus?

Spiritismus učí, že duchové zesnulých mohou obcovati s lidmi prostřednictvím "media". Je to v naprostém rozporu s tím, co jsme si ukázali v kontextu Bible. Spiritismus ale funguje!? Jak je to možné?

Je to prosté:

S lidmi nekomunikují mrtví, ale démoni!!!

2.Korint. 11,14: "A není divu, vždyť sám satan se převléká za anděla světla."

Jestliže se satan může převlékat "za anděla světla", tím snadněji za člověka. Nezapomeňme: satan má moc konat zázraky.

Mat. 24,24: "... vyvstanou lžimesiášové a lžiproroci a budou předvádět veliká znamení a zázraky, že by svedli i vyvolené, kdyby to bylo možné."


Bůh zakazuje svému lidu styk s těmito silami!

5.Mojž. 18,10 ad.: "Ať se u tebe nevyskytne nikdo, kdo by provedl svého syna nebo svou dceru ohněm, věštec obírající se věštbami, mrakopravec ani hadač ani čaroděj ani zaklínač ani ten, kdo se doptává duchů zemřelých, ani jasnovidec ani ten, kdo se dotazuje mrtvých. Každého, kdo činí tyto věci, má Hospodin v ohavnosti."

Izaiáš 8,19-20: "Řeknou vám: "Dotazujte se duchů zemřelých a jasnovidců, kteří sípají a mumlají." Což se lid nemá dotazovat svého Boha? Na živé se má ptát mrtvých? K zákonu a svědectví! Což oni neříkají takové slovo, že mu z něho nevzejde jitřní záře?"

Bůh varuje svůj lid, aby nevstupoval na satanovu půdu! Stalo by se mu to osudným, jako kdysi v ráji Evě. "Zákon a svědectví" - tedy Boží slovo - nám dává dostatečné odpověďi na naše otázky.

3.Mojž. 19,31: " Neobracejte se k duchům zemřelých a nevyhledávejte vědmy a neposkvrňujte se jimi. Já jsem Hospodin, váš Bůh."

3.Mojž. 20,6.27: "Kdyby se někdo
uchyloval k duchům zemřelých a k vědmám, aby s nimi smilnil, proti takovému se obrátím a vyobcuji jej ze společenství jeho lidu .... Muž či žena, v nichž by byl duch zemřelých nebo duch věštecký, musejí zemřít. "

Bůh miluje každého člověka, i toho, který se z neznalosti pravdy dostal na satanovu půdu. Bůh je mocnější než satan a může zachránit i takového člověka. Doslova jej vyrvat ze spárů toho zlého. Ten člověk ale musí chtít, musí si to přát a začít respektovat Boží vůli. Ukončit souhlasné spojení se spiritismem, okultismem a jeho vyznavači. Přijmout Krista vírou do srdce, žít z této víry a použítím Ježíšova jména může potom démony vykázat do patřičných mezí.

POZNÁMKA:
K tématu spiritismus a padlí andělé viz též dispozice Problém zla - satan a Okultismus, reinkarnace.




Můžete si také přečíst neuvěřitelný, skutečný příběh J.Morneau:
Cesta do nadpřirozeného světa.


Otcem spiritismu je ďábel

Spiritismus je jedna z více forem původní satanovy lži!

Bůh řekl: Jestliže zhřešíš, "zemřeš", tvoje existence skončí!
(1.Mojž.2,17)

Satan řekl: Nikoliv, nezemřeš, tvoje existence jenom změní formu bytí - "budete jako bohové"! (To znamená - budete nesmrtelní!)
(1.Mojž.3,4-5)

To byla původní satanova lež, které se nevzdal dodnes. Je smutné, že i některé křesťanské církve toto učí - že po smrti člověk pouze změní formu svého bytí a přechází do jiné dimenze, někam jinam.

Pravdu z 1.Mojž.2,17 satan falšuje neustále a svůj klam nabízí pod různými pláštíky filosofií a náboženských učení.
Např.:
Učení, že smrt je bránou k věčné blaženosti; učení o reinkarnaci; učení o spiritismu; výmysl pekla a očistce (učení o očistci bylo přijato teprve na koncilu v r.1439); učení o věčné blaženosti duší; atd.


Lila K, 2009


Starověký spiritismus.

1.Samuel.28,3-19: "Saul pak vymýtil ze země vyvolávače duchů zemřelých a jasnovidce....I doptával se Saul Hospodina, ale Hospodin mu neodpovídal .... Tu řekl Saul svým služebníkům: "Vyhledejte mi ženu, která vyvolává duchy zemřelých. Půjdu k ní a dotážu se jí....Žena se ho zeptala: "Koho ti mám přivolat?" Odvětil: "Přivolej mi Samuela." Když žena Samuela viděla, hlasitě vykřikla a obrátila se na Saula: "Proč jsi mě obelstil? Vždyť ty jsi Saul!" Ale král jí řekl: "Neboj se! Co vidíš?" Žena Saulovi odvětila: "Vidím božský zjev, jak vystupuje ze země." Řekl jí: "Jak vypadá?" Odpověděla: "Vystupuje starý muž, zahalený pláštěm." Saul poznal, že to je Samuel, padl na kolena tváří k zemi a klaněl se.... Samuel odvětil: "Proč se ptáš mne, když Hospodin od tebe odstoupil a stal se tvým protivníkem? ...Zítra budeš ty i tvoji synové u mne."

Doporučuji přečíst si celou uvedenou pasáž - ukázku starověkého spiritismu. Povšimněme si některých skutečností:

* Dokud byl Saul poslušný Hospodina, nechal spiritisty ze země vymítit. Když však od něj Hospodin odstoupil (pro jeho neposlušnost), vyhledal jejich pomoc.
* V okamžiku navázání spojení s duchovnem věděla ta žena (medium) všechno - poznala Saula. Dodnes satan takovým lidem nabízí zcela přesné informace.
* Na otázku "Co vidíš?" řekla: "Vidím božský zjev, jak vystupuje ze země." Jak to na vás působí? Který "bůh" sídlí na zemi? (Izaiáš 14,12)



* Domnělý "Samuel" říká Saulovi dokonce pravdu. Tak je tomu dodnes - a to je právě mocný nástroj klamu.
* Není to divné, že Bůh od Saula odstoupil, odmítá s ním komunikovat, a Samuel, Boží prorok, si s ním klidně povídá?
* Satan někdy lidem i pomáhá, odpovídá na jejich otázky, uzdravuje, ... ale nakonec si vybere vysokou daň, věčný život člověka a často se mu v závěru i vychechtá. "Zítra budeš ty i tvoji synové u mne."
* 1.Pa.10,13 - Saul nemluvil se Samuelem, ale s "věštím duchem"!


Moderní spiritismus.

O středověku se dá říct - to samé. Nacházíme záznamy o čarodějnicích, věštkyních, bílé a černé magii, ... Pak, s příchodem "doby konce" podle biblických proroctví, nastává v této oblasti určitá změna a oživení.
Moderní spiritismus se datuje od r. 1844, kdy v Americe dvě sestry Foxovy slyšely tajemné klepání ve svém domě. Navázaly s tím "klepajícím" kontakt a komunikaci pomocí určitého systému odklepávání. Získaly takto informaci, že se jedná o ducha zavražděného člověka, jehož pozůstatky opravdu byly objeveny ve sklepě toho domu.
Modernímu spiritismu se také říká "etický" či "náboženský" spiritismus. Záhy si získal miliony stoupenců - nejvíce v církvích, kde učení o nesmrtelné duši tomu připravilo půdu.
Na takovýchto seancích se často i čte nějaká pasáž z Bible, nebo zazpívá náboženská píseň. Domnělý duch zemřelého člověka přináší uklidňující poselství z nebes, kde nyní je (v rozporu s poselstvím Bible o stavu člověka po smrti a přestože nežil vůbec dobrým životem), o tom, že Bůh všechny miluje a všichni budou též žít v nebi.



Mnozí by mohli vyprávět ...

Jeden mladý kazatel, dobrý znalec Bible, byl pozván do určité náboženské společnosti. Nevěděl přesně, o koho jde. Po zazpívání písně a přečtení nějakého verše z Bible najednou začala jedna dívka divně chrčet. Kazatel se lekl, co se jí stalo, ale ostatní spokojeně konstatovali: "Už přichází"! Nyní teprve kazatel pochopil, že je na spiritistické seanci a že by měl odejít. Přesto zůstal, chtěl

Lila K, 2009
vědět, jak to dopadne. Dívka - médium - začala mluvit cizím mužským hlasem a odpovídala postupně na různé otázky hostů. Byly to často vyloženě praktické otázky - jestli mi přiklepli ten byt - apd., a dostávali uspokojivé, pravdivé odpovědi. Když přišla řada na tohoto kazatele, chtěl vstát a přečíst něco z Bible. A tu cítil, že nemůže. Obrovská síla jej tiskla k židli. Kazatel se vroucně modlil o odpuštění, že tam zůstal a o pomoc. Pak ta síla zmizela. Nyní vstal a řekl: "Ve jménu Ježíše Krista ti přikazuji, řekni nám, jestli je toto pravda" a přečetl Kazetel 9,5: "Mrtví nevědí zhola nic". Medium neochotně přiznalo, že je to pravda. Kazatel otázku opakoval a médium opět přiznalo pravdu. Tu se hosté začali rozčilovat - "jak to? Vždyť my víme, že s námi mrtví hovoří!?" A v tom se medium probralo z transu. (Je zajímavé, že ta dívka - medium - vůbec nevěděla, co se dělo, co před tím říkala.)
Někteří hosté se na kazatele zlobili, že jim pokazil seanci, někteří se však začali zajímat o Bibli.


V čem je naše vítězství

Pamatujme si: Modlitba má úžasnou sílu a "ve jménu Ježíše Krista" má každé upřímné Boží dítko vítěznou sílu nad démony. Spiritismus má v posledních dnech ještě sehrát významnou roli. Ale o tom více v pozdějších tématech.

Je důležité vědět, co je pravda.
Jan 17,17: "Posvěť je pravdou; tvoje slovo je pravda."

Bůh něco říká. Též satan něco říká. Mnoho lidí přináší nejrůznější poselství často na základě vlastních prožitků. Komu budu věřit já?

Vyplatí se věřit Kristu, který na Golgotě prokázal svůj vztah k nám lidem a připravuje nám nádhernou budoucnost ve svém království. Důvěřujme jeho slovu, které máme zachyceno v Bibli.

On nás k tomu vybízí: "Ptejte se na Písma" (J 5,39 - kralic.), "Písmo musí platit" (J 10,35),
"Blaze tomu, kdo předčítá slova tohoto proroctví, a blaze těm, kdo slyší a zachovávají, co je tu napsáno, neboť čas je blízko." (Zjev 1,3),

... a tak bychom mohli citovat dál. Boží slovo se může pro každého stát "pevným metrem" k přeměření každého nového (i starého) učení a poselství. Člověk takto získá ve svém životě "pevnou půdu pod nohama".

Jakub 4,7: " Podřiďte se tedy Bohu. Vzepřete se ďáblu a uteče od vás, přibližte se k Bohu a přiblíží se k vám."

Všimněme si správného pořadí: Nejdříve se podřídit Bohu a teprve pak vzepřít ďáblu. Obráceně to nejde. Ve své vlastní síle nemůžeme zvítězit. V Boží síle však můžeme opustit území nepřítele, vzdát se jeho nauk - přestat je praktikovat.

Inspirací a pomocí nám může být celá řada biblických textů, např. Efez.6,10-16.


Do projevů duchovního vlivu ďábelského patří dále: OKULTISMUS - tzv. tajemná věda obírající se nadpřirozenými věcmi, dále HYPNOTISMUS, TELEPATIE, ASTROLOGIE, JASNOVIDECTVÍ, PSYCHOTRONIKA, ad. K tomu ale samostatné téma.



Zajímavé informace k těmto tajemným duchovním naukám - v souvislosti s alternativní medicínou - můžete najít v knize Bludné cesty ke zdraví (pokud je ještě k sehnání - zkuste např. zde)

Bible jasně ukazuje, že člověk je jednotka, celek, jedna jeho část ovlivňuje druhou. Člověk nemá lepší část a horší část - to je dualismus platónské filosofie! Člověk byl stvořený jako celek, padl do hříchu jako
celek, musí být vykoupený jako celek, umírá jako celek a bude vzkříšený jako celek. Záruka mého vzkříšení je v tom, že Pán Bůh si mne pamatuje. Člověk nemá nesmrtelnost, ale je mu nabídnut věčný život. Nesmrtelnost ne, věčný život ano. (Rozdíl - přímka a polopřímka.) Věčný život je Boží dar v Ježíši Kristu, který je nabídnut každému; žel mnozí jej nepřijmou.

Satan je poražený nepřítel a budeme-li se držet Ježíše, nic proti nám nezmůže.
Řím. 8,37-39: " Ale v tom ve všem slavně vítězíme mocí toho, který si nás zamiloval. Jsem jist, že ani smrt ani život, ani andělé ani mocnosti, ... ani co jiného v celém tvorstvu nedokáže nás odloučit od lásky Boží, která je v Kristu Ježíši, našem Pánu.

Rozhodněme se pro Ježíše hned, po smrti už žádná šance není!



Odkazy k danému tématu:

K otázce "Končí smrtí vše?" viz též téma:     Problém zla - satan

audio přednáška - Josef Bajusz:     Co je po smrti






Z knižní nabídky můžeme upozornit na knihy:
Za branami smrti,
Den, kdy skončí zlo


                                           nahoru
... zpět na předchozí stranu